Náročná noc a nelehký den v praci. Ne to není mládenecké fňukání alfa samce, co vydělává velké peníze sezením na poradách. To je fňukání půlročního otce nad každodenní realitou. Není náhodou, že dnes jdu s mým kamarádem, tříměsíčním otcem, na hermelín. Postěžovat si na ratolesti a pochválit sami sebe jak výborně se držíme. Kamarád vybral hospodu U Havrana - na Ípáku vedle Pubu - který mi připomněl časy, kdy jsme ještě pili pivo čistě ze soutěživosti. Brr.
Když vcházíme dovnitř, mám pocit, že tuhle hospodu měli pojmenovat Reserve. Trochu podivné na brzkou hodinu, ve kterou jsme přišli. Přesto volný stůl nacházíme. Přímo před barem s výhledem na stroze se tvářícího číšníka. Takhle se vydržel tvářit až do našeho odchodu. Objednávané si řezaného kozla a hermelín a otevíráme debatu zarputilých otců a vzájemně si vyměňujeme fotografie drobotiny a řešíme jejich trápení (nebo spíš naše). Inu rodičovství nemění jen matky. Mé mladší já o pár let by mě mělo za blázna. Ale život je změna a tak pojďme zpět k hermelinu. Ten dnešní je se zelnou podestýlkou. Chuťově výborný, jen ten zelný salát mi k tomu nějak nepasuje, ačkoliv není vůbec špatný. Feferonka nepálí, jen chuťově dolaďuje hermelín. Ačkoliv mám pálivé rád, hantýrkou pyšného otce vím, že plné bříško, zavřená pusinka a prdelka co se nevrtí znamená spokojenost. Po dnešním hermelínu mám přesně takový pocit, jako spokojené dítě.
Dnešní verdikt zní: 4/5.
A pro ty co tento podnik neznají, přikládám souřadnice: 50.0761158N, 14.4283756E
