Já a tato hospoda již máme něco za sebou a je to jíž pár let, co mě sem poprvé zavedla rozlučka bývalého kolegy. Tenkrát to byl večer plný rumu (a oplzlých řeči na roztomilé drzou servírku a nerad bych zabíhal dál do detailů…). Drahého a dobrého rumu. Dnes mě sem zavedla chuť, jak jinak, na hermelín. Abych trochu uvedl hospodu zeměpisně - jsou to takové nenápadně dveře naproti výstupu z metra B na Florenci. Po sestupu po schodech dolů okolo bysty lva se ocitáme v poměrně velké hospodě, kde s kamarády bereme obvykle místo v temném a tichém koutě nebo rušnější výklenek před pivními tanky. A pijeme tankovou Plzeň.
Než se pustím do samotného hermelínu, je záhodno doporučit i jiné speciality. Například pečené koleno nebo a to musím zvlášť pochválit, smažené olomoucké syrečky s bůčkem. Ty byly tak dobré, že mám sto chutí tenhle blog přejmenovat na Do pekla se syrečky s bůčkem a chodit ochutnávat je. Naštěstí tohle jídlo mají v málo hospodách a to je dobře. Z mnoha důvodů.
Samotný hermelín byl dobrý, ale krom feferonky mě vlastně nijak extra nezaujal. Uležely byl dobře, a průměrnému strávnikovi jistě vyhoví. Mě se zdál více mastný než obvykle hermelín bývá. Já jej hodnotím 4,5/5 body, hlavně pro autentické a příjemné prostředí a skvělé pivo. Samotnou hospodu bych doporučil všem co nechtějí experimentovat a hledají večerní posezení s kamarády a nebo příležitost se dobře opít.
