Občas není lehké přesvědčit kolegy o vašem skvělém nápadu a pak se občas vyplatí prostě ten nápad uskutečnít a konstatovat, že to funguje a všem se ulehčí život. Tak nějak jsem kdysi v pašoval do jedné staré aplikace Nette DI Container. Popravdě ten argument je jak kladivo, který přesvědčil i mě, ačkoliv jsem pořádně netušil jak takový kontejner funguje uvnitř.

Nedávno jsem se dostal k zajímavé pracovní příležitosti spolupracovat na rozvoji jednoho pracovního portálu jako Team Leader. Kromě rozdávání práce a její kontroly jsem měl za úkol i navrhnout způsoby a implementaci testů. Jednalo se o starší aplikaci napsanou v Zendu 1. Ačkoliv aplikace byla rozdělena v klasickém poměru Model-View-Controler, většina logiky byla v šablonách, pokud se tomu tak dalo vůbec říkat. Plán byl přepsat aplikaci postupně do Nette. Před mým příchodem byl již vybrán i framework pro práci s databází - Nextras Orm. Takže jsem se pustil do jeho studia.

Už dlouho jsem neměl příležitost přispět na blog něčím zajimavym a dnes se naskytla příležitost při zapíjení 30. narozenin kolegy z práce. Akce se konala v mnou přehlíženém podniku - Diego pivní bar.

Codeception je skvělý nástroj pro psaní selenium testů. V práci jej používáme čím dál více a zvlášť náš tester si je nemůže vynachválit. Protože já píší pouze malé testy, případně nastřeluji koncept psaní, moc často testy nepouštím a neladím je. Mám vždycky radost, když s nějakou potřebnou vychytávkou přijde právě tester. Ten píše ty velké regresní testy u kterých vždycky narazí na nějaký zádrhel nebo nepříjemnost. A s jednou takovou nepříjemností byl u mě také napsoledy.

Nejsem žádný lezec, prostě jen příležitostní lezec, schopný lézt stěny do 5+. Mockrát na stěně řeším únavu stisku ruky. Podvědomě držím chyty maximální silou, a když se zaseknu, ruce takto dlouho nevydrží. Často pak zjistim, ze by stačilo lehčí chyty držet mnohem menší silou. A tak si musím před výstupem stále opakovat: Povol ty ruce, hned jak je to možné.

Náročná noc a nelehký den v praci. Ne to není mládenecké fňukání alfa samce, co vydělává velké peníze sezením na poradách. To je fňukání půlročního otce nad každodenní realitou. Není náhodou, že dnes jdu s mým kamarádem, tříměsíčním otcem, na hermelín. Postěžovat si na ratolesti a pochválit sami sebe jak výborně se držíme. Kamarád vybral hospodu U Havrana - na Ípáku vedle Pubu - který mi připomněl časy, kdy jsme ještě pili pivo čistě ze soutěživosti. Brr.